Pozorovatel

Fotografie je jako krásná labuť plovoucí na šedé hladině průměrnosti, nijakosti, prostoty hraničící s jalovou realitou všednosti. Fotografování je pro mě extenzí vnímání. Když fotím, vidím svět šířeji, což je paradoxní, protože v hledáčku se svět pochopitelně umenšuje. Jako vizuální řezbář krájím z prostoru jednotlivé obrazy, z nichž vystupuje materiál a světlo, které poukazuje na kvalitu a podstatu tohoto materiálu.

Dopřávám si novou zkušenost: znakovost světa se problematizuje perspektivou vizuálního a obrazového, symboly naplněného prostředí.